Co možná nevíte o bílé mouce a pečivu

Lidé si často myslí, jak jedí pestře, když mají na stole každý den jiné jídlo, ale opak je pravdou. V současné době je běžná strava často založená pouze na mase, mléčných výrobcích, cukru, alkoholu a jen polovině pšenice, což je vlastně bílá mouka. Pestrost nám nahrazuje různé balení a zpracování těchto ingrediencí, ale složení většiny potravin je pořád stejné, navíc obohacené o spousty éček.

Esence života

Celé obilné zrníčko je neuvěřitelný zdroj energie. Obsahuje spousty minerálů, vitamínů, enzymů a život. Stačí ho namočit a během několika hodin se stane doslova zázrak. Zrnko se probudí a začne růst. Ze suchého zrnka vyroste klíček, kořínek a pokud bude mít dostatek vody a půdy, tak i celá rostlinka, která je po zasazení schopná dát nový život, další nová zrníčka.

Energie zrnka je natolik silná, že klidně vydrží desítky let neprobuzená. Dokonce jsou známy nálezy původního druhu pšenice v egyptských pyramidách, která byla schopná po namočení vyklíčit. Tak dokonalá je zrnko konzerva. Jedině celé neporušené zrnko obsahuje esenci života a to je neuvěřitelná energie. Jakmile zrníčko pomeleme na mouku, už z něj nic nevyroste, proto je vždy důležité dát přednost konzumaci celému živému zrnku před tím umletým. Nevadí, že se před konzumací uvaří, i tak v sobě pořád obsahuje neporušenou energii života.  

Kde se to pokazilo

Dříve se obilí jedlo převážně ve formě kaší a mouka se mlela mezi mlýnskými kameny na žernovech. Takto upravená mouka obsahovala celé rozemleté zrníčko včetně obilky a klíčku a vše se nadrtilo do mini granulek. Taková mouka byla opravdu celozrnná a  pro nás přirozená a dobře stravitelná. Obsahovala všechny minerály a enzymy důležité pro naše trávení. Měla ale jednu nevýhodu, tím že obsahovala klíček, brzy žlukla a nedala se dlouho skladovat, což nebylo vhodné pro obchodníky.

Kvůli žluknutí mouky byly vynalezeny válcové mlýny, kde se začala vyrábět bílá mouka ve velkém. Ve válcových mlýnech zrno prochází soustavou válců, kde při drcení nejdříve vypadne klíček, pak se oddělí obilka a zůstane jen lepek a škrob v mnohem koncentrovanější formě, než kdyby zrníčko zůstalo pohromadě. A protože zbytek zrnka s sebou nenese téměř žádné minerály, vitamíny ani vlákninu, probíhá jeho trávení odlišně, než kdybychom jedli celé zrno či celozrnnou mouku. Bohužel naše trávení si jen s bílou o minerály ochuzenou moukou v žaludku nedokáže poradit, a tak senestrávený lepek dostane až do střeva, kde nemá vůbec co dělat. Zalepuje nám střevní klky a těžce poškozuje sliznice střeva. 

Otruby jsou při procházení válcovým systémem nataženy do jehliček a ne do granulek, (jako na mlýnských kamenech) které jsou velmi jemné, ale také ostré. Přidají-li se k bílé mouce, aby pečivo dělalo dojem celozrnného výrobku, tak svými ostrými jehličkami narušují jemnou strukturu střeva a dělají ho propustným.

Bílá mouka je ochuzená o většinu minerálů a vitamínů, protože ty nejcennější se nacházejí právě v klíčku a v obilce. Bílá mouka obsahuje až o 70% méně železa, o 60% méně vápníku a o 80% vitamínů B oproti mouce celozrnné.

Umel si sám

Úplně nejlepší je namlet si celozrnnou mouku vždy čerstvě před každým pečením. Kdo ale tuto možnost nemá, zajde si do zdravé výživy nebo koutku, kde už dnes není problém sehnat mouku z celého zrna. Dokonce existují i prodejny, kde mají mlýnek a zákazník si mouku namele sám. 

Rohlík z laboratoře

Další důvod, proč si nekupovat běžné pečivo jsou chemické zlepšující látky. Možná ani netušíte, že například obyčejný bílý rohlík ze supermarketu obsahuje víc než 30 různých zlepšujících látek. Dnešní rohlík je takřka laboratorní výrobek v tom špatném slova smyslu. Už v něm vlastně není nic přirozeného. Obsahuje chemicky připravené regulátory kyselosti, kypřicí látky, emulgátory, enzymy…  Proč se to vše do rohlíků přidává? Má to několik důvodů. Tyto látky přizpůsobují chuť a vzhled rohlíků přáním zákazníka a lépe se prodávají. Pekařům se takto obohacené těsto lépe zpracovává. 

Zlepšovací látky přidávají do těsta všichni pekaři, aby splnili dva základní požadavky prodejců –trvanlivost a co nejlevnější výrobu. Druh přídavných látek ale nevymýšlejí sami pekaři. Existují na to samostatné firmy, které je mění několikrát v roce podle složení mouky tak, aby mělo pečivo co nejlepší chuť.

Co vše najdete navíc v pečivu

Přídatné látky hlavně vylepšují nepříliš kvalitní mouku a prodlužují trvanlivost pečiva. Otázkou zůstává, kde je chyba, když chléb vyrobený z přírodního kvásku vydrží dobře skladovaný i týden a chleba „urychlený“s několika řádky „vylepšovačů“ ve složení, je po třech dnech plesnivý?

E920 neboli L-cystein čili vlasy a kopyta v pečivu

Běžné éčko 920 je u pekařů velmi oblíbené a velmi často se používá. Přidává do mouky kvůli zlepšení jejích vlastností. Těsto se pak lépe zpracovává a je vláčnější. Vyrábí se v Asii z prasečích štětin a kopyt a hlavně se vyrábí z lidských vlasů. Převážná většina se vyrábí v Číně rozpuštěním vlasů ve velkém množství koncentrované kyseliny chlorovodíkové. 

Ještě máte chuť na chleba, rohlík nebo koláč z obchodu či ze stánku, kdy nemáte tušení, co v něm vše je? Mně osobně už dávno chuť na tyto chemické výrobky přešla.

Jestli vás zajímá, z čeho se skládá vaše oblíbené pečivo nebojte se požádat o složení. Ze zákona je povinné ho mít k nahlídnutí v prodejně. Kolik obsahuje éček? A co E 920? Také je oblíbené u vašeho pekaře?

Zdroj: www.jimejinak.cz